bod zlomu

Nudle a pornografie

Jednou z případových studií, kterou bude Greg Rowland prezentovat na konferenci Londýn v Praze, je slavný re-positioning značky Pot Noodle. Greg k tomu říká:

"Na základě užití paradigmatických analýz  - porovnávali jsme protiklady a sledovali jsme, jak si vzájemně dotvářejí význam – jsme došli k závěru, že Pot Noodle je zcela zvláštním druhem občerstvení, jistým druhem zvráceně idealizované hodnoty skutečného jídla.

Výrobek měl zapůsobit na naše ušlechtilé city (skutečná a správná matka vaří jídlo) a zároveň vše učinit pokleslým a příjemně odporným.

Jakmile jsme rozpoznali tento perverzní paralelní svět, tento příjemný poklesek, poohlédli jsme se po paralelním systému symbolů v populární kultuře. Zaměřili jsme se na svět pornografie, vidouce silné paralely mezi zpustlým světem porna a symbolickými procesy, kterými Pot Noodle vesele degradoval svět jídla. A tak jsme pro Pot Noodle spojením značky s levným a povrchním pokušením vytvořili koncepci pornografického pokrmu, které vás navzdory nejlepšímu morálnímu přesvědčení vždy naláká zpět.

Když se v Británii na „škvár všech občerstvení“ vysílaly reklamy, tržby firmy vzrostly o celých 29 %. Tyto reklamy představovaly provokativní obrázek mladého muže zabředávajícího do světa stravovací pornografie prodávaného ve špinavé postranní uličce. Přestože sendviče jeho ženy vypadaly docela lákavě, pro něj již nebyly dost dobré. Nakonec si najde ženu stejně morálně pokleskou jako je on sám,  ženu, která s ním podléhá chtíči zakázaného potěšení Pot Noodles. Reklma byla vysoce kontroverzní, ale velice úspěšná - odhalila nové skutečnosti o značce, které byly vyřčeny bizarním, ale velice srozumitelným způsobem".

Greg Rowland, psáno pro Marketing Magazine, více zde.

Inovace: velká neznámá mimo FMCG?

Matt Hart a film o jeho televizním programu "Sick Day". V tom programu si Matt klade za cíl probudit v jednotlivcích odvahu věnovat se tomu, k čemu mají skutečné nadání a talent a inspirovat je k tomu, aby znovu objevili své tvůrčí schopnosti. A to je velmi podobné tomu, jak Matt Hart pracuje s lidmi v Unileveru, BBC, MTV nebo Sony.

Tady je kus článku, který Matt napsal pro Marketing Magazine, o sobě a o svém vystoupení na "London in Prague":

"Jen málo organizací nemá v psané podobě sestavený nějaký koncept „inovace“ či „kreativity“, popisující zásady či principy jednání, pomocí nichž se hodlají prosadit v konkurenci. Když s některou organizací zahajuji spolupráci, snažím se přijít na to, co ve skutečnosti pod pojmem inovace rozumí nebo co reálně dělají, aby účinně podporovali inovaci a kreativitu, jež přesahuje standardní rámec. Přitom se často setkávám s tázavými obličeji a poslouchám zmatené odpovědi, mumlající cosi o „nápadech“ a pracovních debatách v pátek odpoledne, točících se kolem věčné otázky, jestli „má někdo nějaký nápad“.

Asi by bylo dost troufalé prohlásit, že pro všechny, kromě firem obchodujících s rychloobrátkovým zbožím (FMCG), je inovace spíše velkou neznámou. Ale je tomu tak. Nevěříte mi? Financial Times vyhlásily na říjen 2007 v londýnském City jednodenní výstřední akci zaměřenou na další velký „objev“ v oblasti konkurenceschopnosti ve finančním sektoru – tím objevem jsou inovace! V sektoru FMCG se pomocí inovace s konkurencí zuřivě bojuje již dlouhá léta. Není těžké uhodnout proč: Jak říká ve svém krátkém filmu pro konferenci London in Prague Richard Seymour, zboží v regálech supermarketů je výsledkem drsné obchodní soutěže, v níž jakákoli - třeba i malá - obměna, která zákazníka přiměje dát přednost vašemu výrobku před jiným, znamená obchodní úspěch. Měl jsem to potěšení pracovat a učit se u řady odborníků na inovace v oblasti rychloobrátky. Pracoval jsem se všemi možnými značkami a výrobky, s jednotlivci i týmy ve všech koutech obchodního světa od Moskvy po Londýn, od Chicaga po New York, od Sao Paula po Sydney. Během těchto let jsem postupně vypracoval takové pojetí inovace, které funguje nejen v oblasti rychloobrátkového zboží, ale má využití – dá-li se to tak říct – v kterémkoli případě či problému, v kterékoli kategorii, obchodu či průmyslu. Proto se mohu s jistou dávkou nadhledu považovat za "industry approved" („průmyslově ověřeného“). Můj úkol je – na rozdíl od ostatních účastníků výše zmíněné konference, kteří jsou odborníky na určitou specifickou problematiku a přinášejí hmatatelné výsledky v podobě kreativního produktového designu nebo reportů na základě výzkumů – spíše obecnějšího a koncepčního rázu. Jako vedoucí projektu se pokouším vytvořit tvůrčí program, jenž by umožnil transformovat „syrový“ materiál a myšlenky poskytnuté těmito odborníky v insighty a nápady pro výrobek a značku. Za jiných okolností by bylo jistě užitečné detailněji pohovořit o postupných krocích, které nás vedou od projektového zadání přes insight, formulaci mnoha vhodných myšlenek a ověřování konceptu k jeho spuštění. Vzhledem k nedostatku místa však bude užitečnější ponořit se přímo do jádra inovace, jímž je insight.

„Chceš-li velké nápady, potřebuješ dobrý insight.“ To je ověřená banální pravda! Ovšemže existují chvíle spontánní inspirace, které vynášejí nápad z intuitivních hloubek... Jenže jsou vzácné a zřídkakdy přicházejí v pravou chvíli. Naštěstí existuje mnohem spolehlivější způsob, jak rozvíjet tvůrčí zdroje – podporovat intelekt a intuitivní schopnosti spojením s informacemi poskytujícími co možná nejhlubší vhled do problematiky. V průběhu konference Londýn v Praze se dozvíte více o specifických způsobech, jak získat tyto informace za použití etnografie, sémiotiky a online průzkumů mezi spotřebiteli. Mým úkolem v celém procesu je vést tým k tomu, aby tyto informace, tento syrový materiál, využil, což můžeme nazvat „sofistikovanými pozorováními“, uplatnil tvůrčí vhled a posléze tento vhled použil jako inspiraci pro kreativní nápady. Jedním z případů, kdy jsme tento postup využili, byla například revitalizace luxusní značky Alfred Dunhill za účasti specifické skupiny spotřebitelů z vyšších vrstev a nový projev značky Dunhillu, kterým bude soukromý členský klub „Alfred´s“ v Mayfair. Značce hrozilo nebezpečí, že usne na vavřínech a začne stárnout spolu se svými skalními zákazníky. Velkým problémem pro tuto značku bylo přitáhnout mladší publikum a zároveň si udržet své „britské“ spotřebitele. Zásadní složkou projektu se staly večeře (Dunhill Dinners), na které byli zváni vybraní zhruba třicetiletí muži a ženy z londýnské vyšší vrstvy. Tito vlivní lidé se spolupodíleli na zrodu nových myšlenek pro značku Dunhill a stali se propagátory značky v kruzích důležitých pro formování názorů v Londýně, předvádět novou „módu“ a vytvářet „touhu“ po členství v klubu. Další použití nalezl náš přístup v případě stanice BBC Radio 1, kdy bylo insightu využito jako nástroje k obnovení zpětné vazby s jejími posluchači. Před rokem 2002 popularita stanice Radio 1 rychle upadala, protože nabývala příliš „londýnského“ rázu na to, aby mohla nalézt oblibu mezi mladšími posluchači i v jiných částech Velké Británie. Vytvořili jsme program, který prolomil kulturní bariéry, jež ji oddělovaly od posluchačů, a to tím, že se celá stanice pustila do vlastních neformálních setkání a zformovala týmy, které pořádaly workshopy „přes insight k nápadům“. Cílem bylo vytvořit zanícené posluchače soustředěné na vysílání i aktivity mimo vysílání. Vytvořili jsme program na posílení inovačního potenciálu celé stanice, od nápadů přes rozvoj lidských zdrojů až k její značce, image, atmosféře a zvuku. Výsledky byly velkolepé a byly vyzvednuty jako ukázkový příklad pro celou BBC. "

Matt Hart

nezávislý poradce

v oblasti inovací

přel. Hanuš Nykl

Psáno pro Marketing Magazine

Londýn v Praze a výzkum jinak

S Johnem Kearonem jsem se poprvé setkal asi před osmi lety.  Na online výzkum tehdy hleděli skepticky i klienti na Západě a v Česku online výzkum téměř neexistoval. Většina velkých agentur výzkumu trhu tehdy s výzkumem po internetu začínala experimentovat,  ale dělali to tak, že vzali svoje standardní "papírové" dotazníky a "překlopili" je na internet. John na to šel jinak - zamyslel se nad podstatou internetu, nad tím, jak internet lidi využívají a teprve potom vymýšlel, jak inteaktivnímu a rychlému internetu přizpůsobit výzkum trhu.

Vymyslel tehdy metodu "Mind reader",  pomocí které respondenti volně asociují na dané téma.  Můžete se zeptat třeba na to, co lidi napadne, když se řekne "Praha".  Představte si, že jste pak první respondent, který na tento dotazník odpovídá a že vaše asociace budou "pivo", "věže", "taxikáři".  Respondent, který bude odpovídat po vás, vidí na obrazovce vaše asociace a má dvě možnosti" buďto přijít s vlastními asociacemi, třeba "Karlův most" a nebo kliknout na asociace,  se kterými jste přišli vy , třeba "pivo".  Všechny asociace respondentů, kteří odpovídali před vámi, by se na obrazovku nevešly a tady John uplatnil evoluční princip přežití nejsilnějších a to tak, že na obrazovce přežívají jen ty nejsilnější asociace, to znamená ty asociace, se kterými se ztotožnilo nejvíc lidí.  Mind reader ještě umožňuje zjistit to, jaký pocit mají lidé ohledně jednotlivých asociací.  Výstupem je mapa asociací,  kde hned vidíte, které asociace jsou nejsilnější a jak jsou emocionálně zabarvené.  Skvělé na tom je,  že respondenti sami "zpracují" (tj. kódují) svoje asociace - odpadá tak dlouhá práce s kódováním otevřených otázek a vy jako klient můžete pozorovat, jak se asociace formují v reálném čase a mít výstup v průběhu hodin. Mind reader je vynikající nástroj zejména pro práci na začátku inovačního procesu, kdy se snažíte definovat nový koncept nebo oblast pro inovaci. Mind Reader využívá ve fázi generování insightů řada velkých klientů - Philips, Wrigley, Unilever například.

V poslední době se John zaměřil na hledání "tvůrčích lidí" v populaci a na to, jak tyhle lidi využít v procesu generování nových nápadů.  Podařilo se mu sestavit dotazník, který identifikuje kreativce,  které pak jako klient máte prostřednictvím internetu k dispozici.  My jsme tyhle kreativce využili před několika měsíci, kdy jsem hledali nové nápady pro deodoranty v Evropě. Několik desítek kreativců spolu s námi vytvářelo koncepty a za použití principu metody Mind Reader byli schopni vidět koncepty ostatních kreativců a ty koncepty ostatních pak přetvářet a doplňovat.  Tento proces generoval spoustu zajímavých nápadů a ty nejzajímavější jsme už použily pro existující a nové projekty.

John našel i nový způsob, jak testovat nápady,  se kterými respondenti-kreativci přijdou.  A o tom více tady.

      

Výzkum, inovace a velké a malé ryby

V červnu jsme s Johnem Kearonem, který vystoupí na konferenci Londýn v Praze, a spoustou dalších lidí diskutovali  o marketingu, výzkumu a inovacích.  Diskusi natočil researchtalk.co.uk.  Film je to dlouhý; tady je to rozkouskované do kratších úseků.

S Johnem Kearonem teď spolupracujeme na zajímavém výzkumu formou "velký bratr" - o tom více tady. 

Londýn v Praze 2

S Gregem Rowlandem, který vystoupí na konferenci Londýn v Praze, spolupracujeme často a po celém světě. Greg Rowland představuje nový typ "globální agentury": agentury lehké, „tekuté“ a virtuální. Greg sestavil globální síť složenou z vybraných akademiků, zabývajících se semiotikou a teorií kultury a působících na universitách ve všech světových metropolích: Tokyu, Šanghaji, Moskvě, Sao Paolu, New Yorku... Když Greg Rowland dostane zakázku, která se týká určitého regionu,  třeba Ruska,  spojí se s tamními akademiky. Ruští (nebo třeba japonští) akademici mu poskytnou syrový materiál, který Greg vnímá a analyzuje z pohledu dané značky a příležitostí pro značku. V tomhle lehkém modelu není místo pro „junior executives,“ kteří by vám prezentovali něco, co si sami můžete přečíst ve výzkumných reportech . Pokud s Gregem spolupracujete, diskutujete, tvoříte a činíte závěry přímo s ním a zároveň máte jistotu, že materiál, ze kterého vychází je autentický a proniká hluboko do dané kultury.

Greg stál u zrodu insightu a konceptu pro komunikaci značky Rexona: tj. konceptu „ženské intensity“:

Na rozdíl od většiny výzkumných reportů, je Gregova „analýza a inspirace“ skutečně ceněna a využívána globálním marketingovým týmem a agenturou (zvláště plannery). Gregovy koncepty často nepotřebují přetvářet do dalších insightů pro reklamní brief. V mnoha případech – a o několika nejzajímavějších bude Greg na konferenci v Praze mluvit –  byly jeho „inspirace“ přímo přeložené do komunikace pro značku.

Tady je „mood film“, který natočila agentura Lowe v New Yorku, inspirovaná Gregovým konceptem „intensivní femininity“. 

Londýn v Praze

Název "bod zlomu" jsme si zvolili proto, že bychom rádi pomohli tomu, aby tenhle moment - bod zlomu - nastal v oblasti designu, marketingu a výzkumu trhu, tj. aby  důraz na intuici, emoce, skutečné poznání lidí (nejen jako zákazníků) a  smysluplný obsah nahradily technokratický přístup k  marketingu a výzkumu.

Pokud skutečně chceme, aby tenhle moment nastal, pak je nutné nabídnout praktická, alternativní řešení k tradičním řešením a tyhle alternativy musí přijít od lidí, kteří je úspěšně vyvíjejí a aplikují.  A o tom je Londýn v Praze, konference, kterou pořádá bod zlomu společně s agenturou Ogilvy.

Na konferenci vystoupí Richard Seymour, Greg Rowland,  John Kearon a Matt Hart.  Jejich přístup k marketingu, designu a především k poznání lidí a hledání insightu je netradiční a průkopnický - a velmi úspěšný. Myslím, že pokud konferenci navštívíte, budete mít osvobozující pocit - pocit, že existují skutečné alternativy k alibistickým a zbytečným procesům a výzkumům a že tyto alternativy vedou k hmatatelným výsledkům. Takový osvobuzující pocit jsem zažil já, když jsem tyhle lidi poznal a začal s nimi v Londýně pracovat.

Na stánkách Londýn v Praze říkáme, že "lidé, kteří vystoupí na této konferenci, předvedou na řadě příkladů, jak poznat zákazníky lépe a jak je přivést k tomu, aby váš výrobek nejen potřebovali, ale aby ho chtěli a toužili po něm." Ta poslední slova o chtění a touze patří Richardovi Seymourovi:

 

Dlouhý ocas

Chris Anderson je šéfredaktrorem časopisu Wired a autorem knihy "Dlouhý ocas" - Long Tail: Why the Future of Business Is selling Less of More

Anderson tvrdí, že Internet pomalu ale jistě mění globální ekonomiku a kulturu. Masová ekonomika a kultura hitů je díky Internetu transformovaná v ekonomiku a kulturu "okrajových" produktů určených pro menšinu.

Všichni, kdo pracujeme v marketingu nebo ve výzkumu trhu jsme oběti ekonomiky a kultury hitů. Množství dobrých nápadů se neuskuteční a nepromění v skutečné výrobky, protože pro ně prostě není místo na regále v Tescu. Všechny nás drtí neúprosné Parettovo pravidlo: 20% výrobků tvoří 80% obratu. Obrázek dole je z Andersonovy knihy a je také ilustrací Parettova pravidla. Na vodorovné ose výrobky, na svislé  popularita,  ale klidně by tam mohl být obrat.

 

Internet skoncoval s tyranií regálů. Obraty internetových firem jako jsou Amazon, Rhapsody (online obchod s hudbou) vyvracejí Parettovo pravidlo. Přes 50% obratu těchto firem tvoří "okrajové" produkty určené a konzumované menšinou. Dejme tomu, že se třeba zajímáte o nezávislý japonský film. Do této chvíli jste měli možnost čekat dlouhé měsíce, až se nějaký takový film objeví na ČT2 nebo někde v klubovém kině; zřejmě by vás ani nenapadlo jít do Bontonlandu a hledat takový film mezi posledními hity z Hollywoodu. Na Amazonu nebo na Netflixu japonské nezávislé filmy určitě najdete.

Podle Andersona vytvářejí efekt "dlouhého ocasu" tři na sobě závislé fenomény:

1. Demokratizace výrobních nástrojů

Náklady na výrobní nástroje padají střemhlav dolů. Nejlepším příkladem je osobní počítač. Pokud dnes vlastníte počítač, vlastníte zároveň i malé nakladatelství a filmové a nahrávací studio. Demokratizace výrobních nástrojů vede k tomu, že vzniká víc "věcí" (víc publikací, víc hudby, víc filmů) a tak se, podle Andersona, dlouhý ocas prodlužuje. 

2. Demokratizace distribuce

Internet vytvořil "nekonečný" regál, na který se vejde úplně všechno. Digitální hudba pak žádný skutečný regál nepotřebuje a Amazon může mít knihy kdekoli. Naprosto geniální je fakt, že regály v našich vlastních knihovnách jsou regály Amazonu, protože Amazon zároveň provozuje antikvariát a tak se díky Amazonu můžeme zbavit nepotřebných knih. Anderson tvrdí, že demokratizace distribuce dělá dlouhý ocas "tlustým".

3. Propojení nabídky a poptávky

Jak se v tom nepřeberném množství věci vyznat? Je to možné díky "filtrům", které mohou mít různou podobu: od Internetových vyhledavačů, přes blogy, k doporučením a recenzím, které na Amazonu publikují zákazníci.  Amazon zároveň doporučuje sám tím, že vám nabídne odkaz typu "Lidé, kteří si koupili tuto knihu, si ještě koupili XYZ" a navede vás na knihy, které se zabývají podobným tématem, jako kniha, po které jste pátrali. Silné a inteligentní filtry jsou oknem do nekonečné tržnice a zároveň, jak říká Anderson, ženou byznys od hitů k nikám.

Svět "dlouhého ocasu" je svět, kde systém nad lidmi ztrácí kontrolu. Představte si, jak děsivě by tahle teorie musela znít komunistickým normalizátorům, kteří svědomitě ničili všechno menšinové a zajímavé.  Každý systém se ale bude bránit ztrátě kontroly; bude vnímat rozpad kultury hitů jako počátek chaosu a bude se tento trend snažit nějakým způsobem regulovat.

Navzdory regulacím se "dlouhý ocas" prodlouží a zesílí tím, čím víc si budeme uvědomovat, že jsme individuality s rozdílným vkusem a čím víc nám bude jasné, že si můžeme jednoduše vyhledat a pořídit to, co nás skutečně zajímá, místo toho, abychom kupovali to, co nám předhodí supermarket nebo programy televize.

Tady je Anderson sám. Krátká verze delší přednášky:

A tady je Anderson ještě jednou. Tentokrát jako Avatar na Second Life:

A tady je Andersonova prezentace na téma dlouhého ocasu:

Download long_tail_pres1.pdf

Výzkum 2.0

"Člověk, který chce studovat řeku, si nesedne na břeh a neciví do kýble s vodou. Řeka není voda, která v ní teče a tím, že bereme z řeky vodu, ztrácíme její bytostné kvality, kterými jsou pohyb, život a proud." Alan Watts, anglický filosof.

V téhle větě je popsán problém s tradičním pojetím výzkumu trhu. Tradiční výzkum vyjímá lidi, produkty a značky z kontextu, ve kterém lidi žijí a kupují a konzumují produkty. Tradiční výzkum nám dává pocit, že vidíme kus skutečného života, když se díváme skrz jednostranné zrcadlo na na osm unavených hospodyněk, které týrá psycholožka v průběhu skupinové diskuse.

Tradiční výzkum a tradiční marketing spolu hrají hru. Typický manažer značky zastává svůj post 1.8 roku, potom ho povýší nebo odejde k jiné firmě. Manažer je mladý a nejistý a 1.8 roku je příliš krátká doba na to, aby nabyl jistotu a byl hodnocen na základě skutečných výsledků své práce. Místo toho je hodnocen na základě testů, které mu poskytují téměř absolutní jistotu tím, že realitu redukují na jedno číslo nebo sadu čísel. Výzkumné agentury mu sady čísel rádi nabídnou, protože takový typ testu můžou pěkně zabalit a vyrábět ve velkém. Nové koncepty produktů a reklamy pak nejsou tvořeny proto, aby uspěly na trhu, ale proto, aby uspěly v testu. Tím se ocitáme v začarovaném kruhu a v břiše "nažraného hada", viz. brázek. A to je jeden z hlavních důvodů, proč naprostá většina inovací na trhu propadá.

Prvním krokem na cestě z tohohle začarovaného kruhu je připustit si, že žádné absolutní jistoty neexistují a že neexistuje ani absolutní poznání reality. Tradiční výzkum trhu je dítětem pozitivismu 19.století, víry v pokrok, v racionalitu a v objektivní poznání reality. My z východní Evropy ale víme, že jakmile někdo začne tvrdit, že má všechny odpovědi, že ví, jak se věci opravdu mají, a že fádní dnešek je jen mostem ke šťastným zítřkům, tak to začne zavánět průserem.

Proto model "otevřených konců" neboli výzkum 2.0. Je to model, který se snažíme uvést do praxe v inovačním centru v Unileveru v Londýně, kde už dva roky pracuju. Tady jsou některé principy:

Výzkumu 2.0:

- hraje klíčovou roli na začátku inovačního procesu. Inspiruje, hledá nové nápady a osvětluje nové příležitosti. (Tradiční výzkum se soustředí na odstraňování rizik a na roli soudce tím, že později v inovačním procesu mechanicky testuje nové koncepty).

- snaží se pochopit kontext a souvislosti. Přímé dotazování respondentů nemůže samo o sobě kontext osvětlit. Odpovědi na otázky ohledně kontextu nejsou zamčené v hlavách respondentů. Lidé jsou sami uzamčeni v širším kruhu kultury a prostředí, ve kterém žijí. Jedním z nejdůležitějších výzkumných nástrojů pro skutečné pochopení kontextu je semiotika. Semiotika rozšifrovává kulturní symboly a kódy, kterými jsou lidé obklopeni a podle kterých žijí, aniž si toho jsou vědomi. Stejně důležitým nástrojem je etnografie, čili přímé pozorování lidí v jejich přirozeném prostředí.

- transformuje pozorování, které přináší výzkum kontextu, do praktických insightů a konceptů použitelných pro vývoj nového výrobku nebo komunikace.

- využívá design. Místo toho, aby návrh nového výrobku dlouze popisoval slovy, nechá vytvořit prototyp a ten předloží respondentům. Lidé reagují na prototyp nového výrobku spontánně a emocionálně, stejně jako reagují na nové podněty v životě.

- přestává se chovat k respondentům jako k laboratorním krysám a začíná se k nim chovat jako k lidem. Nabízí jim výzkum zajímavou formou, a nechává respondenty, aby vstoupili do inovačního procesu jako partneři - aby se spolupodíleli na interpretaci výzkumů i na generování nových myšlenek.

- chápe, že lidé nejsou racionální bytosti. Emoce jsou energií, která vynáší do vědomí možnosti, o kterých přemýšlíme a mezi kterými se rozhodujeme.  Neurologie nás poučila o tom, že pokud člověka zbavíme emocí, zbavíme ho schopnosti se rozhodnout. Výzkum se musí zaměřit na emoce a přestat od lidí očekávat "racionální" odpovědi.

- Internet je klíčový nástroj pro výzkum trhu. Internet zprostředkovává rychlý, interaktivní a levný kontakt s respondentem. Internet umožňuje malým agenturám a jednotlivcům měnit podobu výzkumu trhu. Éra velkých "full service" agentur pro výzkum trhu končí.                 Hranice mezi výzkumem a marketingovými nástroji přestávejí díky Internetu existovat (viz. www.tremor.com). Výzkum 2.0 je součástí revoluce Web 2.0 a marketing 2.0, ke které na Internetu dochází.

- výzkum 2.0 znamená odvahu akceptovat rizika a vědět, že to, čemu říkáme realita je subjektivní vidění světa skrze danou kulturu a jazyk.

Tyhle principy směřují k jedinému cíli: zapřáhnout výzkum do skutečné služby vývoje nových produktů a služeb, které mají šanci na trhu přežít, protože lidi skutečně osloví.

Během těch dvou let v Londýně jsem měl možnost pracovat s lidmi, kteří jsou špičky ve svých oborech, například Greg Rowland (semiotika: http://www.semiotic.co.uk ), Richard Seymour (design: http://www.seymourpowell.com), Firefish (nový přístup ke kvalitativnímu výzkumu: http://www.firefishresearch.com/) nebo John Kearon (internetový výzkum: http://www.brainjuicer.com/). Moje pojetí Výzkumu 2.0 je výsledkem této spolupráce.