Vzpomínáte si, jak se před pár lety někteří z nás obávali, že sjednocená Evropa, zničí náš národní ráz, naší jedinečnost, originalitu, lokální kulturu. Nadnárodní korporace se přez nás přeženou a za jejich kopyty zbyde přestavění krajina, nové, umělé sociokulturní systémy, globální podobnost a uniformita. Kdo by čekal, že úder přijde také ze vnitř, od nás.
Restauraci U pošty v Dejvicích by málokdo označil přívlastkem „malebná“, a tak když jsem uviděl její nový exteriér, mylel jsem, že se jedná o pokus majitelů posunout zařízení na škále cennových skupin o stupínek vzhůru. Nový jednotný vizuální styl Staropramenu se mi líbí, líbí se mi sklenice, netradičně umístěné písmo, osvěžující orosená zelená barva. Optimistické, pivo, které i po vizuální stránce snese srovnání se světovými značkami. U pošty to možná trochu přehnali, říkám si, celou přední část olemovali prvky nového vizuálního stylu, zamžené zelenobéžové pruhy, logo, název sázený z kapitálek nějakého grotesku v pravém dolním rohu. Ale co, na této hospodě toho jde zkazit jen málo. Monstrozita celého nápadu s novými uniformami pro hospody čepující Staropramen, mi došla až když jsem došel k dalšímu úplně stejnému vchodu.
Konsistence a kvantita jsou základním předpokladem k prohloubení rozpoznatelnosti značky v očích veřejnosti. Existuje ale hranice, kdy začne člověku vrtat v hlavě úsloví „méně je někdy více?“ Já jsem k té hranici došel, když jsem uviděl druhou, stejně vyzdobenou, hospodu. Sebelepší jednotný vizuální systém, musí vědět, kdy přestat, kdy jde umístění dalšího (většího, zářivějšího) prvku vizuálního stylu proti duchu značky. Je rozdíl mezi tím, mít trh efektivně pokryt a mezi vlezlostí. Rozsvícený čtverec nad hospodou se značkou piva, jež čepují mi přijde naprosto dostačující, to na celkovém dojmu hospody moc nezmění. Staropramen ale přichází z řetězováním českých hospod a stává se nechtěným letákem v mé schránce, kerý už z principu nečtu. A i když nejsou naše hospody tak pitoreskní jako třeba ty anglické, většina z nich má alespoň nějakou náladu, tradici, osobitost. Jsou v budovách nejrůznějších architektonických stylů. Hospoda není benzínová pumpa, nebo McDonald’s, které z podobnosti těží. Hospody jsou místem přirozeného setkávání, se sítí více či méně komplikovaných sociálních vazeb. V tomhle mi ale přístup Staropramene přijde o stupeň horší než ten McDonaldův. My máme dál možnost do McDonald’s nejít a najíst se zdravěji a s čistším svědomím někde jinde, hospody, které se Staropramen rozhodl opatřit uniformním kabátem, tu ale již byly, mnohé déle nez samotný pivovar. Hospoda a pivo, které se v ní točí, jsou dvě rozdílné věci, někam chodím kvůli atmosféře, někam kvůli pivu, a Staropramen mi teď tu atmosféru kazí.
Jmenovaný Starompramen se podle mě snaži vyjít vstříc trendů a mladým lidem a měnit zaběhléo hospody do podoby klubů... bohužel :(
osobně dávám přednost klasickým starým českým hsopodám či výčepů kde se najde stůl štamgastů :) momentálně živi v Plzni (město piva) a i zde se ty to hospůdky vytrácejí.
Posted by: dawe55 | 10/10/2007 at 09:54 AM