Jako dospělé nás společnost často nutí potlačovat naši dětskou stránku. A s tím také touhu hrát si. Často někde slýcháme, co blbneš, nechovej se jako dítě. V běžném zaměstnání pak už hra vůbec nepřipadá v úvahu.
Na boxesandarrows jsem našel krásný článek, který popisuje proč hry, ukazuje některé příklady z praxe jak užívat hry v "dospělém životě", základní principy hry jako nástroje kreativity, inovace, designu per se. Doporučuji přečíst.
A pokud si v práci nehrajete, opravdu doporučuji začít. Dobrým pomocníkem pro začátek může být např. kniha Rules of Play: Game Design Fundamentals.
A proč hra?
Hra je jedním z důležitých lidských projevů. Podle některých koncepcí je dokonce spolukonstituentem lidství, tedy tím, co nás formuje a ovlivňuje i v našich "neherních" projevech. Hra vystupuje do popředí ve sportu, umění, nejrůznějších aktivních i pasivně přijímaných soutěžích, stojí za oblibou seriálů, reklamy, počítačů i mobilních telefonů, ale herní prvky můžeme nalézt i v tak zdánlivě odtažitých oblastech života jako je např. politika, náboženství či životní cesta individua. V každodenním životě bývá herní aspekt našeho chování a jednání často překryt a člověk si jej běžně neuvědomuje. A pokud si budeme více hrát, objevíme v sobě více řešení, která nám pomůžou v každodenním životě.
Comments