ČR jako značka

I když se považuji za člověka poměrně otevřeného novým myšlenkám, jsou témata, u kterých mám problém vyslechnout argumenty druhé strany. Těmi tématy jsou evoluce a problém globálního oteplování. O spisku Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta (tady si musim dát pozor na interpunkci, jinak význam názvu obrátím) jsem už věděl, ale až po po včerejším projevu v OSN, kdy jsem se opět styděl za to jak se ve světě prezentujeme, jsem se rozhodl o tom něco napsat. Co to má společného s designem nebo marketingem? Hodně, ale především s brandingem.
Značka je to, co si o té či oné firmě myslí spotřebitelé. Firmy za tento „pocit“ utrácejí mnoho peněz a značka a na ní nabalené významy a emoce je nesmírně cennou komoditou. Přáli bychom si, aby nás svět vnímal jako národ Kafků, Karlů IV., Formanů, Havlů, zručných sklářů a zázračných hokejistů. Na světové politické scéně se však už nějakou dobu prezentujeme jako národ buranských politiků s nesmylsně velkými uzly na kravatách, ale neschopných sestavit půl roku vládu. No a teď zaslepený prezident.
Takovéhle projevy hlouposti zakrývají úspěchy českých vědců, lékařů, umělců, na které můžeme být jako národ právem hrdí.
Zdá se mi, že jsme hodně zpohodlněli, několik let po revoluci jsme se vymlouvali na mladou demokraci a podobné věci, teď jsou si naši politici ve svých botách až moc jisti. Myslíme si o sobě, že jsme „inspirativní, moderní a sebevědomá členská země EU“ (jak stojí v zadání soutěžních podmínek o logo a logotyp předsednictví České Republiky v Radě EU) a nostalgicky vzpomínáme na léta první republiky, která trvala zhruba stejně dlouho jako od listopadu 1989 do dnes. Nechci být úplně negativní, v něčem jistě inspirativní jsme, sebevědomí ale až moc.
Můžeme dávat dál do bublin loga České Republiky všechny ty Dvořáky a Muchy, ale co takhle bublinu s nepříjemnou prodavačkou, zlodějským taxikářem a drzým číšníkem.
Co by podle vás pomohlo zlepšit image značky Česká Republika. Více pokory? Slušnosti? Méně arogance? Menší uzle na kravatách? Více gólů? Méně cigaret? Méně komunistů?

P.S. Knížka Modrá, nikoli zelená planeta je stejně kvalitní jako její obálka, you CAN judge a book by the cover.

Comments

[Kyosho]

Asi vylozene nemate rad naseho pana presidenta...:-) Berte to z te lepsi stranky, i negativni reklama je reklama...

[Jan Šabach]

Ja jsem ho ze začátku považoval za reprezentativniho dobře oblečeného upraveného člověka, pragmatika takoveho londýnského konzervativního typu. Proč tohle dělá to nechápu. Ale ono nejde o to, jestli ho mám rád nebo ne, spíš mi jde o tu reprezentaci a jak nás bude svět vnímat. Žádná reklama je pro nás podle mě lepší než tahle.

[geek]

Reprezentujeme se tak, jaky nas narod ve vetsi mire je — narod karieristu a vseznalku. Kdo ma tak sofistikovaneho prezidenta (pana profesora), ktery se vyzna v ekologii a dokonce i v architekture? Jsme holt ve vetsine narod buranu a burany si sami volime. Na jedne strane mame Paroubka (venkovskeho burana), na druhe Topolanka (mestskeho burana) a na nejake dalsi Kalouska (totalniho mimone).
Myslim si, ze je i nesmysl takova ta narodni hrdost. Clovek by mel byt hrdy sam na sebe, co sam udelal, jak a k cemu prispel. Mel by zapracovat sam na sobe, pokud chce neco zmenit. Takovych tech patriotu, co sedej u piva a rikaj, jak ti nasi kluci davaj goly a diky tomu se sami neciti tak menecenni, je tady, myslim, dost. Nechci byt pesimista, ale myslim si, ze ta ceska zlato-rucickova a co-cech-to-muzikantska povaha se nijak nezlepsi. Nestacilo tomu ani tech 18 let...

[Kozel]

Hmm, to jste se teda ukázal - zatím dobré články o marketingu a teď takováhle kejda...

[Filip Blažek]

Nedávno jsem viděl v televizi íránského prezidenta Ahmadinežáda, který zase blábolil tu svou písničku o tom, jak holocaust neexistuje a podobně. A říkal jsem, jak Íránu škodí, že ho navenek prezentuje člověk s tak omezeným pohledem na svět a tak dogamtickými názory, a to přesto, že v Íránu jsou jeho pravomoce minimální. To se ovšem příliš neví, neboť západní média ráda ukazují Írán v těch nejhorších barvách.
A najednou mi došlo, že Česká republika může být lidem ve světě pro smích stejně jako Írán. Naši prezidenti jsou stejně směšní a ubozí ve svých dogmatických pohledech na svět. Je mi stydno za oba.
Stejně jako my bychom byli ve světě rádi viděni pozitivně, jistě i Íránci by byli raději, kdyby se o jejich státu mluvilo jako o zemi s dech beroucími památkami, nádhernou architekturou, milými lidmi a skvělou kuchyní (vím, o čem mluvím, v Iránu jsem byl).

[Jan Sabach]

Budování značky pokračuje. Radio BBC dnes odvisílalo reportáž o záměně čtyř třebíčských dětí. Program BBC World Service je součástí ranního vysílání WNYC v New Yorku. Pár milionů lidí má další informace potřebné pro vytvoření našeho brand puzzle.

[Tomas Hrivnak]

Jako "outsider" (SK) vidím tuto trýznivou a nikdy nekončící diskusi o značce ČR trochu s odstupem. Není vůbec divné, že ČR a její obraz v zahraničí vnímáme prizmatem "anomálií" typu Václava Klause nebo v porodnici zaměněných holčiček (nebo klecí na postelích v ústavech, nebo vidřidušských taxikářů). Při nedostatku pozitivní diferenciace (a o vývoz takové diferenciace se opravdu téměř nikdo nesnaží) si svět modeluje "českou jinakost" po svém.

Soubor přídavných jmen, který se objevuje v zadání pro design vizuální prezentace ČR ("inspirativní, moderní a sebevědomá členská země EU") není základem pro diferenciaci - je to klišé, tisíckrát opakovaný marketingový prefabrikát (něco jako juxtapozice "moderní a přitom tradiční", která se objevuje snad ve všech zadáních komunikačních kampaní všech bank). Pokud není vůle identifikovat diferencující prvky a do nich investovat, nic se ve vnímání značky ČR nehne z místa. A to jsme opět u problému elit...